|
Hlávkův biskupský rezidenční areál řecko-pravoslavné církve v Černovcích, dnes na Ukrajině, byl zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dne 28. 6. 2011 byla na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, na základě žádosti Ukrajiny, zapsána jedna z nejvýznamnějších architektonických realizací českého architekta a stavitele Josefa Hlávky, která mu zajistila místo mezi předními evropskými tvůrci – biskupský rezidenční areál řecko-pravoslavné církve v Černovcích, hlavním městě západní Bukoviny. Stalo se tak v Paříži, kde od 19. 6. do 29.6. 2011 probíhalo 35. zasedání výboru Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu – UNESCO. O získání titulu světového dědictví pro své památky se na tomto zasedání ucházelo třicet sedm zemí. K vytvoření projektu areálu vyzval v roce 1860 Josefa Hlávku Pravoslavný religiozní fond, státní organizace určená pro podporu křesťanských církví východní orientace v rakouské monarchii Zakázka to byla v 19. století v Evropě naprosto ojedinělá a mimořádná. Všechny evropské biskupské stolce měly své rezidence postavené nejpozději v době baroka. Hotový projekt odevzdal Josef Hlávka v roce 1861. Areál navrhl velmi originálně v duchu romantického historismu. Bylo to jediné kompletní sídlo biskupa včetně katedrály, budovy teologické fakulty, semináře a vlastní budovy sídla biskupa, které bylo v 19. století v Evropě realizováno. V roce 1867 získal Josef Hlávka na světové výstavě v Paříži za tento svůj architektonický projekt ocenění stříbrnou medailí. Projekt byl schválen k realizaci rakouským ministerstvem kultu a vyučování, svým podpisem jej potvrdil i císař František Josef I. Tím byly na stavbu uvolněny státní finanční prostředky. Hlávka vyhrál i ofertu na realizaci rezidenčního areálu, která byla slavnostně zahájena 18. 4. 1864. Realizace velkolepého Hlávkova projektu byla velmi obtížná. Z ekonomických důvodů Hlávka prosadil, aby byl areál postaven z místních materiálů přes to, že v Černovcích ani v jejich okolí neexistovalo pro tak velkou stavbu vhodné zázemí a zabezpečení. Proto zde Hlávka nechal postavil tři cihelny, které zajistily kvalitní výrobu cihel, glazovaných tvarovek, terakoty a různobarevných glazovaných střešních tašek. Zorganizoval několik geologických expedic, které na Bukovině objevily potřebný kvalitní stavební kámen. Z Vídně zajistil příchod desítek zkušených řemeslníků, kteří v kurzech vyučili místní nekvalifikované dělníky stavebním řemeslům. Dokud Hlávka na stavbu osobně dohlížel, dařilo se všechny problémy úspěšně řešit. V Černovcích byl však Hlávka osobně naposledy v roce 1870. Pokusil se řídit stavbu „na dálku“ za pomoci svého zástupce. Pro vážné onemocnění byl však nakonec nucen z vedení stavby odstoupit. Na stavbě pak narůstaly neřešené problémy, které způsobily velké zpoždění jejího dokončení. Za datum dokončení tak je všeobecně považován rok 1882 přes to, že některé části areálu začaly sloužit svému účelu podstatně dříve. Bukovinská metropolitní diecéze se do areálu nastěhovala v roce 1876 a kněžský dům byl otevřen ještě dříve, v roce 1874. Původnímu účelu, pro který Josef Hlávka areál navrhl, sloužily budovy do konce druhé světové války (během války byl areál poškozen, zcela zničen požárem byl např. interiér synodního sálu). Po připojení Bukoviny k Sovětskému svazu, byla v areálu umístěna pracoviště místní univerzity, která byla založena v roce 1875. Národní univerzita Jurie Feďkoviče, jedna z předních ukrajinských univerzit, sídlí v areálu dodnes. Josef Hlávka je v Černovcích velmi ctěn a uznáván. Už v roce 1937 mu byl v parku před rezidencí biskupa postaven pomník, který vytvořil sochař Severin. Ve Vídni je Josefa Hlávka vnímán především jako stavitel mnoha významných budov, zejména budovy Státní opery. V Praze a v České republice si Josefa Hlávku nejčastěji připomínáme v jeho roli mecenáše české vědy, kultury a vzdělání, zakladatele České akademie pro vědy a umění, jako architekta a stavitele Zemské porodnice (dnes Gynekologicko-porodnické kliniky 1.LF a VFN) i autora přestavby jeho zámku v Lužanech. Západní Ukrajina vnímá Josefa Hlávku jako výsostného architekta a umělce. Nadání Hlávkových dlouhodobě a úzce spolupracovalo s Národní univerzitou v Černovcích a podporovalo ji při získávání podkladů pro vypracování žádosti Ukrajiny o zapsání Hlávkova areálu do seznamu kulturního dědictví UNESCO. V roce 2004 poskytlo Nadání vedení univerzity kopie původních Hlávkových plánů stavebního areálu v Černovcích, aby mohla být zahájena jeho rekonstrukce a revitalizace, což bylo první podmínkou pro zapsání na seznam UNESCO. Roku 2006 byla uzavřena smlouva mezi Nadáním Hlávkových a Národní univerzitou v Černovcích o vzájemné spolupráci. Jedním z bodů smlouvy byl i závazek Nadání "pomoc při zapsání univerzitního komplexu staveb Josefa Hlávky do seznamu světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO" (viz např. Výroční zpráva o činnosti 2006, str. 39). Nadání se spolu s univerzitou podílelo na organizaci několika vědeckých mezinárodních konferencí v ČR i na Ukrajině, které byly věnovány životu a dílu Josefa Hlávky. Předseda Nadání a rektor univerzity se na společných jednáních v Praze i v Černovcích věnovali také záležitostem, které se zapsáním Hlávkova komplexu do seznamu UNESCO souvisely. Jejich spolupráce byla vzpomenuta a oceněna v loňském roce na akcích, které se konaly při příležitosti 135. výročí založení Národní univerzity Jurije Fedkoviče v Černovcích. Jednou z těchto akcí byla vernisáž stálé expozice o Josefu Hlávkovi. Panely a exponáty výstavy byly jako součást výstavy o Josefu Hlávkovi původně vystaveny ve Státní opeře ve Vídni a univerzitě v Černovcích je po doplnění o další části Nadání spolu s Národním muzeem v Praze věnovaly. V roce 2008, kdy uplynulo 100 let od úmrtí Josefa Hlávky, zorganizovalo Nadání Hlávkových ve spolupráci s Akademií věd České republiky, Českým vysokým učením technickým, Univerzitou Karlovou, Národním muzeem, Národní univerzitou v Černovcích, Státní operou ve Vídni a dalšími organizacemi akce v rámci Jubilejního roku Josefa Hlávky (1908 – 2008). Nad akcemi převzal záštitu prezident České republiky a Hlávkovo výročí vyhlásilo UNESCO světovým kulturním výročím. Můžeme proto s uspokojením konstatovat, že se v posledním desetiletí podařilo jméno, osobnost, dílo i odkaz Josefa Hlávky připomínat i v mezinárodním kontextu. Hlávkův areál v Černovcích na Ukrajině
|
||||||||||||||||||||||||
