Projev prof. JUDr. Václava Pavlíčka, CSc., před Hlávkovou kolejí dne 17. listopadu 2007, při příležitosti připomenutí státního svátku České republiky a Mezinárodního dne studentstva Vážený pane prezidente, vážení představitelé a představitelky dalších ústavních orgánů, účastníci domácího a zahraničního odboje, Magnificence, představitelé církví a samosprávy, představitelé armády, představitelé vysokých škol a studenti, vážení občané. Je mi ctí, že vás mohu jménem Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových dnes uvítat na tomto tradičním shromáždění před Hlávkovou kolejí u pamětních desek obětí nacistického teroru spojených s 28. říjnem a 17. listopadem 1939. 17. listopad se stal podle rozhodnutí přijatého v Londýně v době války mezinárodně uznaným symbolickým dnem boje vysokoškoláků za svobodu a demokracii. Bylo o něm rozhodnuto v době ozbrojeného boje proti nacistickému Německu a jeho spojencům, kterého se Čechoslováci aktivně účastnili. Ideje svobody a přesvědčení o jejich obecné platnosti a nedělitelnosti v demokratických podmínkách byly obsahem výchovné a vzdělávací soustavy 1. republiky a proto nemohly být ani vykořeněny zvratem poměrů po Mnichovu. Proto za jejich obnovení občané demonstrovali 28. října 1939 a mezi oběťmi demonstrací byl i student medicíny Univerzity Karlovy a funkcionář samosprávy Hlávkovy koleje Jan Opletal, vychovávaný ve vlasteneckém duchu doma, ve škole i v Československé církvi. Jeho památka má obecnější význam symbolický. Stal se symbolem boje za svobodu a demokracii. 17. listopadu 1939 byli popraveni studentští vůdcové, vysokoškoláci převážně odvlečeni do koncentračního tábora v Sachsenhausenu a české vysoké školy uzavřeny. Teror tehdy postihl všechny bez rozdílu jejich politického i náboženského přesvědčení či sociální příslušnosti. Byl zaměřen proti celému českému národu. I to je třeba připomínat. Mnoho vysokoškoláků na různých frontách 2. světové války bojovalo a v tomto boji položili i svůj život. Svobodu nezískalo Československo darem, ale díky tomuto boji. Některým z kolegů Jana Opletala Velká Británie umožnila v Oxfordu dokončit lékařské vzdělání a s takto získanou kvalifikací se účastnit boje za osvobození své vlasti. Dekret prezidenta republiky tuto velkorysou britskou nabídku, která byla projevem mezinárodní demokratické solidarity, stvrdil. K symbolu 17. listopadu se český národ a vysokoškoláci několikrát vraceli. Před několika dny jsme na shromáždění v Karolinu vzpomněli několika událostí, které v různé době po válce byly inspirovány přímo nebo nepřímo studentskými demonstracemi v roce 1939 nebo tehdejší demonstrace tuto dobu evokovaly. Mezi nimi je 40. výročí studentské demonstrace na Strahově a jejich důsledků, jakož i významu pro pozdější demokratizační procesy. Historická paměť je součástí identity národa a státní ideje. Připomíná, že samostatná státnost byla výsledkem boje za svobodu, který si vyžádal mnohé oběti. I potřebu udržování idejí svobody a demokracie ve společnosti v historické paměti. Jsem rád, že mohu zde z těchto důvodů a při této příležitosti přivítat čelné představitele českého státu. Se zvláštním potěšením zde vítám prezidenta České republiky, prof. Ing. Václava Klause, tím spíše, že k této příležitosti zde nevystupuje poprvé, byť v minulosti v jiné ústavní funkci a prosím ho, aby se ujal slova.