Klikněte pro více informací

120. výročí založení Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových - 3.5.2024


Při příležitosti připomenutí 120. výročí založení Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a při příležitosti oslav Roku české hudby vyhověla správní rada Nadání žádosti evangelického pěveckého sboru Mauritius-Kantorei Stuttgart-Feuerbach uspořádat koncert z duchovních hudebních děl v kapli zámku Josefa Hlávky v Lužanech.

Koncert se konal v pátek 3. května 2024 v 18. 00 hodin a zúčastnilo se ho 35 čestných hostů.

 

Program koncertu

Felix Mendelssohn Bartholdy
(1809 - 1847)
 Tři duchovní písně op. 96
pro alt, sbor a varhany
1. Dej mi, Pane, najít pomoc
2. Vyslyš modlitbu svého dítěte
3. Pane, věříme v tvou dobrotu
Antonín Dvořák
(1841 - 1904)
 Mše D dur "Lužanská", op. 86
pro sóla, sbor a varhany
Kyrie
Gloria
Credo
Sanctus
Benedictus
Agnus Dei
Felix Mendelssohn Bartholdy
(1809 - 1847)
 Dej nám pokoj milostivě
Chorálová kantáta pro sbor a varhany

 

Účinkující:

Pěvecký sbor Mauritius-Kantorei Stuttgart-Feuerbach
umělecká vedoucí:Christine Marx
varhany:Hyelin Lee
sólisté:Anastasia Wanek, soprán
Florence Awotula, alt
David Krahl, tenor
Frazan Kotwal, bas

Sbor Mauritius-Kantorei Stuttgart-Feuerbach byl založen v roce 1896 jako kostelní pěvecký sbor. V posledních desetiletích se vyvinul v hudební těleso, které úspěšně prosazuje kostelní hudbu v Struttgart-Feuerbachu svým provedením duchovních hudebních děl (k nimž patří např. Mozartovo Requiem, Händlův Messiáš, Apokalypsa od Louise Spohra, Vánoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha a další). Týden co týden se schází okolo šedesáti zpěváků a zpěvaček na zkoušky, aby pak na koncertech a bohoslužbách evangelické obce Stuttgart-Feuerbach předvedli s velkým nasazením a expresivitou chórovou hudbu nejrůznějších období. V těchto dnech je Mauritius-Kantorei na koncertní cestě po Čechách. Včera (2. května 2024) sbor zpíval na večerní mši v bazilice Strahovského kláštera v Praze. Dnes se těší, že vystoupí na koncertě v Lužanech. Než se v neděli (5. května 2024) vrátí do Stuttgartu, zazpívá sbor na bohoslužbě Německé evangelické církve v kostele svatého Martina ve zdi. Christine Marxová studovala duchovní hudbu na Greifswaldské univerzitě Ernsta Moritze Arndta a dirigování sboru na vysoké škole Roberta Schumanna v Düsseldorfu u profesora Volkera Hempflinga. Poté, co působila jako dirigentka kostelního sboru v Celle a oblastní dirigentka v Burgdorfu u Hannoveru, stala se roku 2002 dirigentkou kostelního sboru v evangelickém kostele ve Stuttgart-Feurebachu. Jako zpěvačka a hudebnice působila v různých souborech, kde získala mnoho zkušeností. Ty nyní úročí ve své činnosti sbormistryně především při práci s dětmi. Ve Stuttgart-Feuerbachu vede celkem pět sborů, přičemž děti začínají se zpěvem už v pěti letech. Každý týden se na zkouškách vystřídá celkem 150 dětí, dospívajících i dospělých. Ti všichni pak přinášejí obyvatelům města potěšení z jejich pěveckého umění. Třicetičlenný mládežnický sbor podnikne v září 2024 koncertní cestu do Krkonoš, kde vystoupí ve Vrchlabí a Křížliclích.

 

Hosty koncertu přivítal
prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc., člen správní rady Nadání

Vážení hosté!

Pan Prof. Pavlíček, prezident naší nadace, mi přenechal tu čest, abych vás uvítal na výjimečném koncertě v Lužanech. Děje se tak při dvou významných příležitostech. Tou první je založení naší nadace architektem Josefem Hlávkou před 120 lety, na začátku roku 1904. Pouhé 3 měsíce po této přelomové události nastala smutná chvíle, když 1. května 1904 zemřel náš slavný hudební skladatel Antonín Dvořák.

Oba tyto termíny jsou pro naši nadační společnost vysoce důležité. Proto se radujeme, že je můžeme oslavit s pěveckým sborem velmi slibné kvality. Sborem, který nás přijel navštívit až z dalekého Baden-Württemberska. A písně, které jsou dnes na programu, nejsou jen nějaké běžné; je to vznešený výběr náboženské hudby. K této hudbě, která se perfektně hodí do této zdobené kaple, patří i Dvořákova Lužanská mše, která zde byla zahrána vůbec poprvé ve své historii. Jsme vám velmi vděčni, vážení hosté ze Stuttgartu, že jste podnikli tak dlouhou cestu; ještě více pak za to, že nám nesete vysoce kultivovanou hudbu, která právě ve své náboženské podobě připomíná kořeny, z nichž evropská kultura vyrůstala. Základy, jichž si vážíme a bojíme se o jejich ohrožení.

 

Po mimořádně zdařilém a zvučném koncertě, po zaplavení sólistů a sbormistryně květinami pronesl prof. Kalvach tato slova:

Velkolepé! Pro výraz díků máme jen omezený slovník! Slova se nevyrovnají dojmům, které jsme právě zažili. Jsem přesvědčen, že toto byl vrchol umění, jaké kdy, ve své více než stoleté historii, tato kaple zažila! Ano, zpívali jste "Gloria in excelsis Deo". Zcela výstižně, a já přitom myslel na oba naše vzácné pány, Hlávku s Dvořákem, zda na nás z nebe hledí; sem, do středu svého díla. Nepochybně nám záviděli, že tu můžeme být fyzicky. Předvedli jste nám kombinaci svého talentu, píle a geniality. Délka potlesku odpovídá naší vděčnosti.

Navíc, čteme-li ve vašem programu, že do vašeho sboru ve Stuttgart-Feuerbach docházejí dnes pěti- až šestileté děti - v počtu až 150 týdně - poznáváme tu nesmírnou zásluhu, kterou společnosti poskytujete. Gratulujeme vám, a ještě více vašim svěřeným dětem, a jejich rodičům, že touto cestou prožívají kultivaci v ušlechtilé budoucí dospělé. Právě tyto hodnoty kultury potřebuje naše Evropa ke své záchraně nejvíce. Jste v tom směru nesmírně záslužní.

Přejeme vám krásný zbytek vašeho pobytu v ČR a co nejvíce posluchačů, kteří si budou vaši hudbu užívat.

 

Na závěr vystoupil prof. Václav Bernášek z Hudební fakulty AMU

V souvislosti s poděkováním pana prof. Pavla Kalvacha, bych chtěl členům Sboru Mauritius-Kantorei Stuttgart-Feuerbach jen potvrdit mé opakované pocity obtížně definovatelného rozechvění, které zažívám při návštěvách Hlávkova letního sídla v Lužanech. Z průběhu vašeho koncertu a posléze tohoto společenského setkání v sále Českého kvarteta se mi zdá, že pěvci ze Stuttgartu jsou podobně osvíceni vědomím, že se v památném sále skutečně potkávali blízcí profesní kolegové pana architekta Hlávky, ale také hosté asi z nejmilejších, jakými byli hudební skladatel Antonín Dvořák a členové Českého kvarteta. Mám poznámku k minimálnímu prostoru varhánek v kapli zámku, který velmi nesvědčil mnohým a také dvěma členům proslulého Českého kvarteta, sekundistovi Josefu Sukovi a violistovi Oskaru Nedbalovi. Oba "štíhlí" v pase se srdcem na dlani, vtipně soupeřili v umění improvizace na varhany, pro potěšení vzácného přítele Josefa Hlávky - Antonína Dvořáka, jehož ctihodný plnovous dokonale kryl vřelý úsměv, vedle pozorného mistrova ucha.... "Co to jeho skvělí dva žáci ze studia na konzervatoři právě páší...?" To si s jistou mírou nadsázky lze představit, alespoň já toto latentní možné, takto vnímám.

Děkuji všem účinkujícím, pro něž lužanský koncert muže být trvalou inspirací při vzpomínce na dva české velikány Antonína Dvořáka a Josefa Hlávku, kteří pro nás svým tvůrčím vkladem spoludotvářeli evropské kulturní dědictví 19. a 20. století.