Projev prof. Irene Tracey, Vice-Chancellor, University of Oxford v Karolinu, při příležitosti slavnostního koncertu 17. listopadu 2023

Dear friends and colleagues,

It has been an extraordinary day and I want to thank the leadership of your great universities for the kind invitation to visit and participate in your special commemorative day of remembrance. This is my third speech today, and I have enjoyed the opportunity they have given me to delve into our archives, learn and reflect on the students and peoples that have forged the strong bonds that still exist between our two countries and our universities. I come with the warmest greetings from the University of Oxford and its many Czech students. It has been such a joy to return to Prague - I think it is truly the most beautiful of all the European cities - I am humbled and honoured to be here.

We have a very long shared history. John Wycliffe - alma mater of Merton College, Oxford - a college where I was undergraduate, graduate and then it's Warden or Head, wrote seminal writings in Latin that greatly influenced the philosophy and teaching of your Czech reformer, Jan Hus (c. 1369-1415), whose execution in 1415 sparked a revolt that led to the Hussite Wars of 1419-1434. Fast track several hundred years and our more recent connection, as I discussed in my speeches earlier today, focus on the role that Oxford played supporting students - mostly medical - from several of your great universities to complete their studies at Oxford and even hold their graduation ceremony there, as if at home, after the Nazi invasion in 1939. We were proud to have played a small part in supporting you during your time of need, and that spirit lives on as we now support, as you do, Ukrainian students in their time of need and in our role as a University of Sanctuary. Our links to your 1989 Velvet Revolution are more through a shared recognition that freedom is everything, and universities are the safe spaces in society where students are given the right to be boldly ambitious, to challenge the status quo, to speak freely without fear of hatred or intolerance and to develop their ability to think independently, to be critical, to contest, to change their minds without retribution, to be curious about the world and to call truth to power.

Universities are trusted bodies - the bedrock of our foundations are built on freedom of thought and expression, and I am proud that our University Park hosts one of the Havel's Place installation - a commemorative table and chairs to evoke the memory of Vaclav Havel, who had many connections to Oxford, including being given an honorary degree. It is a place of rest and contemplation that symbolises democratic debate, and I often sit there on my runs through the park. It is so beautiful. The Linden tree (Tilia tomentosa) which grows through the centre of the table is significant for being the national tree of the Czech Republic. The table is inscribed with Havel's 1989 campaign slogan, 'Truth and love must prevail over lies and hatred'. Truth. A simple word but increasingly hard to find these days with the rise of fake news and disinformation. Let us remember that through our research we are the discoverers of great truths about ourselves and the world around us, through our teaching we are disseminators of those truths and through our libraries and museums we curate those truths for future generations. I am proud to be here amongst fellow academic colleagues who share that vision of what a university offers and what was understood so well by Vaclav Havel.

So, what now in our shared history as we continue our journey together? Well, I'm just 11 months into the job of leading the University of Oxford. I am loving the role - thankfully, as I had to give my being a pain neuroscientist to take on the role. Some say being and expert in pain is a wonderful training for taking on this job - maybe! But I am a consummate collaborator as a scientist, and I wish to bring more collaboration and partnership rather than competition when it comes to working with other great universities like you have here in Czech. I have enjoyed the brief time I have spent here discussing various opportunities and look forward to continuing the conversation in the months and years to come. I see a bright future with Britain now back associated with Horizon Europe - we will be close to you again and we welcome the opportunity to work together. As a neuroscientist, we have an expression, the Hebbian principle, for beneficial neuronal behaviour in the brain: if you fire together, you wire together. My goal is to fire and wire Oxford more closely with our city, Britain, Europe and the globe - and to do that in a generous and collaborative way.

I thought it might be helpful to hear a little of the areas I have identified as areas of focus for Oxford during my seven-year tenure. I suspect they will chime with your own thinking, and so I hope they provide food for thought and further conversation.

Education and Teaching. It is my belief that a good education is still the most powerful asset society has to produce transformative life changes, social mobility, greater awareness and understanding of others 'not like us' and a stabler world. Each year we unleash to the world extraordinary intellectual capital via our student body. But I have ambitious plans as to how we can make our teaching more visible, better celebrated, better rewarded. It's core to what we do as a university and yet we don't talk enough about it and its importance - academics are incentivised to deliver on research and often want to buy-out of their teaching. We must correct that direction of travel.
Our goal: is to teach students from any background so that they have knowledge in their chosen subject area, but as importantly lifelong skills in how to learn, how to engage with differing opinions in an enquiring and constructive manner, how to be unyielding in their search for truth, how to navigate a world of 'fake news' and disinformation, and how to remain curious. Their goal: is to find their passion and hopefully shape a sustainable, more equal and truly inclusive society. As I often say to students graduating in this very Sheldonian theatre: it's not just what you learn, but how you learn and then what you do with what you learn…..put more into the world than you take out.

Discovery and Translational Research is the means by which we, as academics, experience the goose-bump inducing thrill of the discovery - finding something that until that moment was unknown to the world. Revealing the greatest mysteries that explain us, this beautiful world and our universe. There is nothing quite like it. And through our ground-breaking discoveries we find our purpose, and create a healthier, culturally enriched, more sustainable, environmentally gentle and peaceful world and universe. So, when push comes to shove, as it did during the global crisis of the pandemic, we turn to our great universities for help, and did we step up….through a great example of public-private partnership with Astra Zeneca, how proud are we of the billions of doses of vaccine delivered - 2/3 to lower and middle income countries, at cost, saving millions of lives. But we now must step up to another global crisis, climate change, and work in collaboration with other universities to take this challenge on at scale and with speed. Universities are freer to operate and less constrained by the whims of election time-tables facing governments. Frankly, if universities cannot take this on then I don't know who will - so it's time to be bold and start leading the way out of this crisis. And bold will we be.

Local and Global Engagement is the route by which our purpose and presence is felt as a net gain and positive presence and influence - creating opportunities for all. I am absolutely committed to strengthening and deepening the relationship between the city of Oxford and the University and this is a priority during my tenure. You cannot walk the walk globally if you are not impacting locally, so it starts in my Town - a town I grew up in. I am literally Town and Gown. I want also to create an ecosystem - initially built from our thriving innovation and spin-out successes - within the Oxfordshire and boundary regions that will not just impact locally - jobs for school children but also for our students so that we can retain that talent pool and not have them always disappear off to London or abroad - if we get this right it will not only be impactful locally and nationally, but it will make us the most attractive place to come and study and work worldwide. Of course, many of our students plus faculty will leave - as they should - to go back to the communities they came from, or find new ones, and put their learning to good use. So, through that soft power and through the teaching and research mentioned above we will continue to impact globally.

Let us: Think Global. Act Local. I have already appointed our first ever Local and Global senior Officer to work in my leadership team.

People, people, people - our Human Capital. An institution is only as good as its people - a cliché perhaps but so true….and our need now is to focus on the lifeblood of any university, particularly if we are to remain one of the best universities in the world and one of Britain's great assets and the sustainable energy of our economy, health and cultural well-being. Students come here for the people they'll work with, be taught by and meet, so we need to be sure we have the very best of the best to work here and to do that we must look after them and create the optimal working conditions. So, I've commissioned a pay and conditions report - due at the end of this year and on which we'll act - to improve the lives of our people and ensure we're creating an environment in which they can thrive. And if we get that right and create an environment that is truly inclusive then our diversity will improve. Talent is everywhere, opportunity is not - and I want to change that and make sure we are attracting and retaining the best talent wherever it lies.

These are just a few areas I am actively focussing on but in the interests of time, I will now close by thanking you again for the privilege of including me in your special day of remembrance and celebration, for the bonds of friendship past, present and future and for the honour of awarding the University of Oxford the Josef Hlavka Commemorative Medal. We will treasure it as a constant reminder of the truth and love that our peoples share through our research and teaching. Thank you.

Vážení přátelé a kolegové,

byl to mimořádný den a já chci poděkovat vedení Vaší skvělé univerzity za laskavé pozvání k návštěvě a k účasti na vašem mimořádném vzpomínkovém dni. Toto je můj třetí dnešní projev a já jsem si užila příležitost, kterou jste mi poskytli, abych se ponořila do našich archivů, učila se a přemýšlela o studentech a národech, které mezi námi vytvořili silné vazby, jež stále existují. Existují mezi našimi dvěma zeměmi i mezi našimi univerzitami. Přicházím s co nejsrdečnějšími pozdravy od Oxfordské univerzity a od jejích mnoha českých studentů. Bylo pro mě velkou radostí vrátit se do Prahy - myslím, že je skutečně nejkrásnější ze všech evropských měst - cítím pokoru a je mi ctí, že zde mohu být.

Máme velmi dlouhou společnou historii. John Wycliffe - jehož Alma Mater byla Merton College v Oxfordu - kolej, kde jsem byla studentkou, absolventkou a poté její ředitelkou, napsal v latině zásadní spisy, které výrazně ovlivnily filozofii a učení vašeho českého reformátora Jana Husa (asi 1369-1415), jehož poprava v roce 1415 vyvolala povstání, které vedlo k husitským válkám v letech 1419-1434. Přeskočme několik set let a naše novější spojení, o němž jsem hovořila ve svých dnešních projevech, které se soustředí na roli, kterou Oxford sehrál při podpoře studentů - většinou lékařů z několika Vašich velkých univerzit, aby po nacistické invazi v roce 1939 dokončili svá studia v Oxfordu a dokonce zde uspořádali slavnostní promoci jako doma. Byli jsme hrdí na to, že jsme sehráli malou roli při Vaší podpoře v době nouze, a tento duch žije dál, protože nyní stejně jako vy podporujeme ukrajinské studenty v době jejich nouze a poskytujeme jim útočiště. Naše vazby na vaši sametovou revoluci z roku 1989 spočívají spíše ve společném poznání, že svoboda je vším a univerzity jsou bezpečným prostorem ve společnosti, kde studenti dostávají právo být odvážně ambiciózní, právo zpochybňovat status quo, svobodně mluvit beze strachu z nenávisti či netolerance a rozvíjet svou schopnost samostatně myslet, být kritičtí, napadat, měnit názory bez trestu, být zvědaví na svět okolo sebe a volat po pravdě.

Univerzity jsou důvěryhodné instituce - naše základy jsou postavené na svobodě myšlení a projevu a já jsem hrdá na to, že v našem univerzitním parku v Oxfordu je umístěna jedna z instalací Havel's Place - pamětní stůl a židle, které připomínají památku Václava Havla, který měl s Oxfordem mnoho vazeb, včetně udělení čestného titulu. Je to místo odpočinku a rozjímání, které symbolizuje demokratickou diskuzi, a já tam často sedávám při svých procházkách parkem. Je to tak krásné. Lípa (Tilia tomentosa), která prorůstá středem stolu, je významná tím, že je národním stromem České republiky. Na stole je napsáno Havlovo volební heslo z roku 1989: "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí". Pravda. Jednoduché slovo, které je však v dnešní době s nárůstem fake news a dezinformací stále obtížnější najít. Nezapomínejme, že prostřednictvím našeho výzkumu jsme objeviteli velkých pravd o nás samých a o světě kolem nás, prostřednictvím naší výuky jsme šiřiteli těchto pravd a prostřednictvím našich knihoven a muzeí tyto pravdy opatrujeme pro budoucí generace. Jsem hrdá na to, že jsem zde mezi kolegy akademiky, kteří sdílejí tuto vizi toho, co univerzita nabízí a čemu tak dobře rozuměl Václav Havel.

Co tedy nyní v naší společné historii, abychom pokračovali ve společné cestě? No, jsem teprve jedenáct měsíců v čele Oxfordské univerzity. Tuto roli miluji - naštěstí, protože jsem se musela vzdát své práce neurologa, abych se této role ujala. Někteří říkají, že být odborníkem na bolest je skvělá průprava pro přijetí této práce - možná! Ale jako vědec jsem dokonalá spolupracovnice a přála bych si, aby spolupráce s dalšími skvělými univerzitami, jako máte vy tady v Česku, přinesla více spolupráce a partnerství než konkurence. Užila jsem si krátký čas, který jsem zde strávila diskusemi o různých možnostech, a těším se na pokračování konverzace v příštích měsících a letech. S Velkou Británií, která je nyní opět spojena s programem Horizon Europe, vidím zářnou budoucnost - budeme vám opět nablízku a vítáme příležitost ke spolupráci. Jako neurovědci máme pro prospěšné chování neuronů v mozku výraz, Hebbův princip: když hoříte společně, zapojujete se společně. Mým cílem je, aby Oxford hořel a drátoval se těsněji s naším městem, Británií, Evropou a celým světem, a to velkorysým způsobem a ve spolupráci.

Myslela jsem si, že by mohlo být užitečné slyšet něco málo o oblastech, které jsem během svého sedmiletého působení v Oxfordu označila za oblasti, na které se chci zaměřit. Předpokládám, že se budou shodovat s vašimi vlastními úvahami, a tak doufám, že poskytnou podněty k zamyšlení a dalšímu rozhovoru.

Vzdělávání a výuka. Jsem přesvědčena, že dobré vzdělání je stále nejsilnějším aktivem společnosti, které může vést k transformativním životním změnám, sociální mobilitě, většímu povědomí a pochopení ostatních, kteří "nejsou jako my", a ke stabilnějšímu světu. Prostřednictvím našich studentů každoročně vypouštíme do světa mimořádný intelektuální kapitál. Mám však ambiciózní plány, jak naši výuku zviditelnit, lépe oslavit a lépe odměnit. Je základem toho, co jako univerzita děláme, a přesto o ní a jejím významu dostatečně nemluvíme. Akademičtí pracovníci jsou motivováni k tomu, aby se věnovali výzkumu, a často se chtějí vykoupit ze své výuky. Tento směr musíme napravit.

Naším cílem je učit studenty z jakéhokoli prostředí tak, aby měli znalosti ve zvoleném oboru, ale hlavně celoživotní dovednosti, jak se učit, jak se badatelsky a konstruktivně vyrovnávat s různými názory, jak neústupně hledat pravdu, jak se orientovat ve světě "fake news" a dezinformací a jak zůstat zvídaví. Jejich cílem je najít svou vášeň a snad i utvářet udržitelnou, rovnější a skutečně inkluzivní společnost. Jak často říkám studentům, kteří absolvují právě v tomto sheldonském divadle: nejde jen o to, co se naučíte, ale jak se naučíte a co pak s tím, co se naučíte, uděláte.... Vložte do světa víc, než si odnesete.

Objevitelský a translační výzkum je prostředkem, díky němuž my, akademici, zažíváme husí kůži vyvolávající vzrušení z objevu, z nalezení něčeho, co do té doby svět neznal. Odhalování největších záhad, které vysvětlují nás lidstvo, tento krásný svět a náš vesmír. Nic se tomu nevyrovná. A díky převratným objevům nacházíme svůj smysl a vytváříme zdravější, kulturně bohatší, udržitelnější, ekologicky šetrnější a mírumilovnější svět a vesmír. Takže když dojde na přetřes, jako tomu bylo během globální krize během pandemie, obracíme se o pomoc na naše velké univerzity... Krásný příklad partnerství veřejného a soukromého sektoru se společností Astra Zeneca, jak jsme hrdí na miliardy dodaných dávek vakcíny - 2/3 do zemí s nižšími a středními příjmy, za cenu záchrany milionů životů. Nyní se však musíme postavit další globální krizi, změně klimatu, a ve spolupráci s dalšími univerzitami se této výzvy významně a rychle ujmout. Univerzity mají větší volnost v činnosti a nejsou tolik omezovány rozmary volebních harmonogramů, s nimiž se potýkají vlády. Upřímně řečeno, pokud se toho nemohou ujmout univerzity, pak nevím, kdo to udělá. Je tedy na čase být odvážný a začít vést cestu z této krize. A my budeme odvážní.

Místní a globální angažovanost je cestou, kterou se náš záměr a přítomnost projevují jako čistý zisk a pozitivní přítomnost. A vliv vytváří příležitosti pro všechny. Jsem naprosto odhodlána posílit a prohloubit vztahy mezi městem Oxford a univerzitou, a to je prioritou během mého působení. Nemůžete jít cestou globálního rozvoje, pokud nemáte vliv na místní úrovni, takže to začíná v mém městě. Ve městě, ve kterém jsem vyrostla. Jsem doslova Town and Gown. Chci také vytvořit ekosystém, zpočátku vybudovaný na základě našich prosperujících inovací a úspěchů spin-outů - v rámci Oxfordshire a příhraničních regionů, který bude mít dopad nejen na místní úrovni - pracovní místa pro školáky, ale také pro naše studenty, abychom si udrželi tuto skupinu talentů a nemuseli je vždy nechat zmizet v Londýně nebo v zahraničí. Pokud se nám to podaří, bude to mít dopad nejen na místní a národní úrovni, ale udělá to z nás nejatraktivnější místo pro život a studium a práci na celém světě. Samozřejmě, že mnoho našich studentů a vyučujících odejde, a tak by to mělo být - zpět do komunit, ze kterých přišli, nebo si najdou nové a využijí své znalosti. Takže díky této měkké síle a výše zmíněné výuce a výzkumu budeme mít i nadále celosvětový dopad.

Dovolte mi: Mysleme globálně. Jednejte lokálně. Již jsem jmenovala našeho vůbec prvního místního a globálního vedoucího pracovníka, který bude pracovat v mém vedoucím týmu.

Lidé, lidé, lidé - náš lidský kapitál. Instituce je tak dobrá, jak dobří jsou její lidé - možná klišé, ale je to tak pravdivé... A my se nyní musíme zaměřit na životodárnou sílu každé univerzity, zejména pokud chceme zůstat jednou z nejlepších univerzit na světě a jedním z největších aktiv Velké Británie a udržitelnou energií naší ekonomiky, zdraví a kulturního blahobytu. Studenti sem přicházejí kvůli lidem, se kterými budou pracovat, kteří je budou učit a se kterými se budou setkávat, takže musíme mít jistotu, že u nás budou pracovat ti nejlepší z nejlepších, a k tomu se o ně musíme postarat a vytvořit jim optimální pracovní podmínky. Proto jsem zadala vypracování zprávy o mzdových a pracovních podmínkách, která má být předložena koncem tohoto roku a na jejímž základě budeme jednat, abychom zlepšili život našich lidí a zajistili, že jim vytvoříme prostředí, ve kterém se jim bude dařit. A pokud se nám to podaří a vytvoříme prostředí, které bude skutečně inkluzivní, pak se naše rozmanitost zlepší. Talent je všude, příležitosti ne. A já to chci změnit a zajistit, abychom přilákali a udrželi ty nejlepší talenty, ať už leží kdekoli.

To je jen několik oblastí, na které se aktivně zaměřuji, ale v zájmu času nyní skončím tím, že vám ještě jednou poděkuji za tu čest, že jste mě zahrnuli do Vašeho výjimečného dne vzpomínek a oslav, za pouta přátelství minulého, současného i budoucího a za čest, že Oxfordské univerzitě byla udělena pamětní medaili Josefa Hlávky. Budeme ji uchovávat jako stálou připomínku pravdy a lásky, které naše národy sdílejí prostřednictvím výzkumu a výuky. Děkujeme.