Projev prof. JUDr. Václava Pavlíčka, CSc. před Hlávkovou kolejí, při příležitosti oslav státního svátku 17. listopadu 2022

Vážení ústavní činitelé, představitelé a členové obou komor Parlamentu České republiky, členové vlády, zástupci Kanceláře prezidenta republiky, dalších státních a samosprávných orgánů, paní předsedkyně Akademie věd České republiky, představitelé a členové sdružení odpůrců nacismu, pane patriarcho, členové diplomatického sboru a členové akademických obcí, představitelé vysokých škol, pane předsedo a členové Konference rektorů, pane předsedo a členové obou komor Rady vysokých škol, představitelé a členové studentských organizací a institucí, kolegové a kolegyně, vážené občanky a občané.

Jménem svolavatelů zahajuji shromáždění pořádané každoročně k uctění památky studentských představitelů zastřelených německými okupanty před 83 lety. Do koncentračního tábora bylo ze studentských kolejí tehdy deportováno přes 1200 studentů. Této teroristické akci předcházelo potlačení demonstrací v Praze 28. října 1939, při nichž byl zastřelen mladý dělník Václav Sedláček a smrtelně poraněn studentský funkcionář Jan Opletal, bydlící na Hlávkově koleji. Odpovědí na tuto perzekuci byla solidarita mezi občany v českých zemích i solidarita v mezinárodním měřítku. Nacismus ukázal, jak bude vládnout nejen na území Československa. Vzpomínáme těchto událostí, abychom varovali před nebezpečím nového fašismu a nacismu.

Statečnost českých studentů a solidarita s nimi vedla v Londýně k vyhlášení 17. listopadu Mezinárodním dnem studentstva jako symbolu boje mladé generace ve světě proti nacismu, za svobodu a demokracii.

Prezident republiky Miloš Zeman v letošním roce popravené studentské představitele z roku 1939 vyznamenal in memoriam. I tento akt má symbolický význam a vyjadřuje vztah současné České republiky k demokratickým tradicím české státnosti. Zahrnuje také úctu k obětem nacistické perzekuce bez rozdílu na jejich politické přesvědčení.

Letos vzpomínáme na události z roku 1939 ještě z dalšího důvodu. Je výročím, kdy se realizovala solidarita s československými vysokými školami a jejich studenty ze strany britských vysokých škol a institucí. Řadě studentů se podařilo z území okupovaného Československa uprchnout a pokračovali v boji proti nacistickému Německu a jeho spojencům v zahraničí. Britská vláda již v čele s W. Churchillem organizovala odpor proti nacistickému Německu a českoslovenští studenti, jako občané spojeneckého státu, se tohoto odporu účastnili. Solidaritu vůči československým studentům projevily britské univerzity, zejména univerzita v Oxfordu, která nad nimi a nad jejich studiem ve Velké Británii převzala záštitu. Prezident republiky Dr. Beneš vydal v roce 1942 dekret, kterým umožnil, aby studenti lékařských fakult z Univerzity Karlovy v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Komenského univerzity v Bratislavě mohli dokončit své studium ve Velké Británii a mohli být promováni podle československých předpisů. Dohoda mezi britskými a československými institucemi umožnila dostudovat nejen uprchlíkům z českých zemí, ale i těm, kteří uprchli ze Slovenska před antisemitským pronásledováním. Studenti jiných oborů získali vzdělání na dalších britských školách, zejména v Londýně.

Univerzita Karlova před dvaceti lety v Praze vyjádřila svou vděčnost svým tehdejších rektorem prof. Ivanem Wilhelmem univerzitě v Oxfordu a také udělením Medaile Univerzity Karlovy. Před Hlávkovou kolejí tehdy na pozvání Nadání Hlávkových a Univerzity Karlovy promluvili dva členové vícečetné delegace univerzity v Oxfordu. Profesor moderních dějin na této univerzitě Robert Evans, své vystoupení pronesl česky. Záměr Nadání v letošním roce pozvat opět delegaci z Oxfordu se z organizačních důvodů nepodařilo uskutečnit. Využívám proto této příležitosti, abychom vzpomněli po 80 letech na zásluhu této univerzity a dalších britských škol o československé vysokoškoláky a poděkovali za jejich tehdejší solidaritu. Je k tomu zvláštní příležitost také proto, že v souvislosti s úmrtím britské panovnice Alžběty II. se vzpomínalo také na její účast v mladém věku při obraně Londýna. Byla tak posledním panovníkem, který se aktivně účastnil boje proti nacismu, za svobodu a demokracii, hodnot tehdy formulovaných také v Atlantické chartě. Je užitečné, aby takové příklady statečnosti a solidarity zůstaly součástí historické paměti. Vzpomínka na 17. listopad 1939 je tak spojena s aktuálními hodnotami míru, svobody a demokracie, které jsou znovu ohrožovány. Výzva k míru papeže Františka by neměla zůstat oslyšena.

Dnešní pietní shromáždění nemá být příležitostí k vnitropolitickým a předvolebním polemikám, proto jeho organizátoři oslovili k přednesení projevů představitele akademické sféry. Prosím předsedkyni Akademie věd České republiky, instituce, kterou založil Josef Hlávka, paní profesorku Evu Zažímalovou, aby se ujala slova.