Projev prof. JUDr. Václava Pavlíčka, CSc. v Betlémské kapli, při příležitosti slavnostního koncertu k Mezinárodnímu dni studentstva 17. listopadu 2021

Vážený pane prorektore, vážení přítomní.
Dovolte, abych vás přivítal na dnešním koncertu při příležitosti státního svátku 17. listopadu - Mezinárodního dne studenstva, jménem Nadání J.M a Zd. Hlávkových, jako spolupořadatele programu dnešního večera.

Ráno jsme si připomněli před Hlávkovou kolejí události 17. listopadu 1939, kdy němečtí okupanti využili demonstrací 28.října 1939 a pohřbu smrtelně zraněného Jana Opletala k další persekuci a k popravě tehdejších představitelů vysokoškolských studentů k uzavření všech vysokých škol na území tak zvaného Protektorátu a uvěznění více jak dvanáct set studentů v koncentračním táboře Sachsenhausenu. Odpor českých vysokoškoláků vůči okupační moci se stal symbolem boje za svobodu a demokracii v dalších státech proti německé okupaci v té době i později. Tento den mezinárodně vyhlášený se stal státním svátkem v Československu a inspiroval také v dalších letech mladou generaci v boji za svobodu a demokracii. Stačí vzpomenout události roku 1968 a r.1989. 17. listopad měl být symbolem společných hodnot, vlastenectví těch příslušníků mladé inteligence, kteří za svobodu a demokracii pokládali na frontách války i v domácím odboji svůj život. Tento symbol měl sjednocovat nikoli rozdělovat. Ne vždy se to dařilo. Přesto ve světě i doma to připomínali osobnosti, které se o ustanovení tohoto svátku zasloužili. Na počátku 90 let to také byli v Praze v Karolinu bývalí funkcionáři Ústředí svazu československých studentů v zahraniční armádě a v letectvu v čele s MUDr. Macháčkem, jakož i představitelé Univerzity v Oxfordu a v Krakově. Univerzita Karlova v roce 2014 vydala sborník dokumentu Trpké vzpomínky na 17.listopad 1939, uspořádaný PhDr. Zdeňkem Poustou připomínající význam Mezinárodního dne studenstva a těch, kteří se zasloužili o to, aby takový symbol zakotvil v historické paměti.
Názorové proudy v době odboje může sjednocovat myšlenka svobody a demokracie, ale také hudba. V Betlémské kapli jsme v minulosti měli příležitost slyšet hudbu inspirovanou vlastenectvím a ideou svobody. V letošním roce vzpomínáme 190 výročí narození českého vlastence a mecenáše, jednoho z prvních čestných doktorů České techniky Josefa Hlávky a 180. výročí narození jeho přítele hudebního skladatele Antonína Dvořáka. V souvislosti s tím jsme se rozhodli věnovat program dnešního koncertu jeho dílu.
Dovolte mi tlumočit myšlenky dirigenta Haig Utidiana, které nás vedly k výběru dnešního programu z Dvořákova díla.
V první části koncertu zazní výběr z Dvořákových Moravských dvojzpěvů v podání ženských hlasů Sboru UK za klavírního doprovodu Natálie Lukáčové, v druhé části koncertu pak zahrají smyčce Orchestru UK Dvořákovu Serenádu pro smyčce. Tyto skladby byly vybrány v rámci snahy obnovit činnost Sboru a Orchestru UK v podmínkách pandemie a zároveň s cílem minimalizovat počet účinkujících v daném momentě.
Dvořák napsal Moravské dvojzpěvy v době, kdy byl velice šťasten ve svém osobním i profesionálním životě. Písně byly zkomponovány na přání Jana Neffa, v jehož rodině Dvořák působil jako učitel hry na klavír. Členové Neffovy rodiny rádi zpívali a skladatel je doprovázel na klavír během malých domácích koncertů. Původně měl Dvořák upravit melodie ze sbírky lidové moravské poezie Františka Sušila, avšak tyto texty - o prosté a mladé lásce, s jednoduchými, srdečnými a neobyčejně dojemnými slovy bez jakékoliv rétoriky - ho natolik inspirovaly, že se brzy rozhodl vytvořit vlastní melodie a zachovat pouze slova. Výsledkem byly tři cykly krásné a vysoce originální hudby, která hrála klíčovou roli ve skladatelově kariéře. Dvořák totiž výběr z Dvojzpěvů přiložil k žádosti o státní stipendium. Členem rozhodovací komise byl i Johannes Brahms, kterého tyto skladby natolik zaujaly, že o nich napsal svému nakladateli Simrockovi do Berlína. Tím započala nejenom Dvořákova dlouholetá spolupráce se Simrockem, ale také jeho plodné a srdečné přátelství s Brahmsem.
Dnes uslyšíme vybrané Moravské dvojzpěvy:
Skromná, Hoře, Možnost, Voda a pláč, Zajatá a Veleť, vtáčku.

Ve stejném šťastném období skladatelova života vznikla i jeho Serenáda pro smyčce E dur, která je jedním z jeho nejoblíbenějších a nejčastěji uváděných děl (a rovněž jednou ze čtyř nejoblíbenějších smyčcových serenád ve světovém repertoáru - vedle Mozartovy Malé noční hudby, Čajkovského serenády a serenády Dvořákova žáka a zetě, Josefa Suka). Dvořákova Serenáda se skládá z pěti kratších vět. V přirozeně plynoucích velkorysých melodiích, v gracióznosti tanečního charakteru a také ve skvělé soudržnosti díla (kupříkladu téma první věty se okouzlujícím způsobem vrací na samotném konci skladby) již nacházíme umění zralého Dvořáka. Ve své serenádě integroval technické prvky velkých mistrů jako byli Beethoven a Wagner, avšak skladba zůstává hmatatelně a nezpochybnitelně česká.
Premiéra se odehrála 10. prosince 1876 v Praze na Žofíně pod taktovkou Adolfa Čecha, v podání kombinovaných smyčcových orchestrů českého a německého divadla. Dílo se ihned těšilo velkému úspěchu. Rok nato byla publikována skladatelova úprava Serenády pro čtyřruční klavír a v roce 1879 partitura a party. Máme velké štěstí, že se zachoval autograf skladatelova rukopisu i jeden exemplář vytištěné partitury v jeho vlastnictví, které jsou nyní uloženy v Českém muzeu hudby. Dnešní účinkující jsou vděčni paní doktorce Veronice Vejvodové, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka, jež umožnila dirigentu Haig Utidjianovi studium těchto cenných zdrojů v souvislosti s přípravou na dnešní vystoupení.
Ve svém exempláři prvního vydání Dvořák udělal důležité opravy a tužkou připsal "Mnoho dynamických znamení přidělat! Je to velice nutno! " Víme, že sám Dvořák Serenádu dirigoval minimálně šestkrát a pravděpodobně takto získal cenné zkušenosti, které ho přivedli k těmto úpravám. Při dnešním vystoupení se budou účinkující velice snažit zohlednit a provést tato skladatelova přání.
Přejeme příjemný poslech!

 

Betlémská kaple, při příležitosti slavnostního koncertu k Mezinárodnímu dni studentstva 17. listopadu 2021	Betlémská kaple, při příležitosti slavnostního koncertu k Mezinárodnímu dni studentstva 17. listopadu 2021	Betlémská kaple, při příležitosti slavnostního koncertu k Mezinárodnímu dni studentstva 17. listopadu 2021	Betlémská kaple, při příležitosti slavnostního koncertu k Mezinárodnímu dni studentstva 17. listopadu 2021	Betlémská kaple, při příležitosti slavnostního koncertu k Mezinárodnímu dni studentstva 17. listopadu 2021	Betlémská kaple, při příležitosti slavnostního koncertu k Mezinárodnímu dni studentstva 17. listopadu 2021
Betlémská kaple, při příležitosti slavnostního koncertu k Mezinárodnímu dni studentstva 17. listopadu 2021	Betlémská kaple, při příležitosti slavnostního koncertu k Mezinárodnímu dni studentstva 17. listopadu 2021	Betlémská kaple, při příležitosti slavnostního koncertu k Mezinárodnímu dni studentstva 17. listopadu 2021