Projev prof. JUDr. Václava Pavlíčka, CSc. před Hlávkovou kolejí dne 17.11.2015

Vážený pane předsedo vlády, vážený pane předsedo Ústavního soudu, vážení představitelé a členové obou komor PČR, členové vlády a další ústavní činitelé, vážení členové diplomatického sboru, představitelé Akademie věd ČR, paní primátorko hlavního města Prahy, členové zastupitelstva města i městských částí, představitelé armády, zástupci církví v čele s patriarchou Československé církve husitské, občanských sdružení, kolegové, členové akademických obcí, učitelé a studenti, představitelé Parlamentu dětí a mládeže, vážení občané.

Dovolte, abych Vás jménem pořadatelů tohoto shromáždění ČSBS a Nadání J.M. a Z. Hlávkových přivítal při dnešní vzpomínce na 17. listopad 1939. Prezident České republiky pan Miloš Zeman mne osobním dopisem požádal, abych ho omluvil na dnešním setkání. Pověřil ředitele hradního protokolu, pana Jindřicha Forejta, aby ho zastoupil položením věnce.

Zvlášť vítám poslední dosud žijící účastníky těchto události, jménem kterých promluví PhDr. Vojmír Srdečný, nositel Československého válečného kříže. Vítám také potomky a další rodinné příslušníky těch, kteří se stali obětmi nacistické persekuce v roce 1939.

Před Hlávkovou kolejí vzpomínáme události z roku 1939 a přihlašujeme se k jejich aktuálnímu významu položením květin k památníku tehdejších obětí. Když německá vojska vítězila v Evropě, motivovaná nacistickou ideologií vyšší rasy a antisemitismem, Pražané, zejména příslušníci mladé generace při demonstraci k výročí 28. října vyjádřili odpor k této fanatické ideologii a praxi a zároveň věrnost opačným ideám - a to demokratického Československa, ztělesněného osobnostmi jeho prezidentů Masaryka a Beneše. Při střelbě do demonstrantů byl zabit dělník Václav Sedláček a smrtelně zraněn student Jan Opletal. Jeho pohřeb a předchozí události 28. října se staly záminkou k popravě 9 studentských představitelů a mladých vědeckých pracovníků, k zavlečení více než 1200 studentů do koncentračních táborů a k uzavření vysokých škol jako nemilosrdného úderu proti celé mladé inteligenci, bez rozdílu politického zaměření a náboženského vyznání. Útoky proti českému národu a jeho mladé inteligenci byly předzvěstí dalšího ještě hrůznějšího masivního teroru proti Židům a některým slovanským národům.

S protinacistickými hodnotami českých vysokoškoláků vyjádřila veřejnost v celém světě svou solidaritu. V roce 1941 delegáti studentů mnoha zemí světa podporováni svými vládami prohlásili v Londýně 17. listopad Mezinárodním dnes studentstva. Symbolizovalo to jednotu všech protinacistických sil ve světě, tak to ocenil také prezident USA Roosewelt a čelní představitelé československého zahraničního odboje zejména Edvard Beneš a Jan Masaryk. Jako výraz úcty k hrdinství českých vysokoškoláků byl do Prahy svolán 17. listopadu 1945 Světový kongres studenstva, kde jménem československé vlády studenty ocenil Jan Masaryk. Tento studentský svátek zůstal symbolem ctěným i v poválečné době a inspiroval mladou generaci i v dalších křižovatkách novodobé československé historie.

17. listopadu 1989 policejní zásah proti demonstraci studentů při příležitosti tohoto svátku se stal roznětkou k základní proměně Československa, obdobně jako k tomu v té době docházelo v jiných státech této části Evropy.

Ačkoliv 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva byl spojujícím symbolem různých demokratických a protinacistických sil, bylo označení tohoto svátku studentů v posledních letech postupně zatlačováno. Uvádělo se, že jde o svátek, který patří minulosti a minulé ideologii. To odmítli všichni ti, pro něž byl a je symbolem jejich vlastního boje proti nacismu a za svobodu Československa, ať již žili v zahraničí nebo doma a to bez rozdílu jaký osud je potkal zejména v padesátých letech. O návrat k tomuto symbolu se trvale zasazuje především ČSBS jako strážce tradic boje proti nacismu. Vysoké školy a AV ČR ve svých publikačních aktivitách připomínají objektivně tuto významnou etapu novodobých dějin. V loňském roce tak učinila UK v knize Trpké vzpomínky na 17. listopad 1939.

K Mezinárodnímu dni studentstva se hlásí současná generace studentů a mladých vědců. Vyjádřila to opakovaně také Studentská komora Rady VŠ a loni Parlament dětí a mládeže svou peticí požadující znovuzavedení tohoto označení. Považují to za symbol boje proti nacismu a fanatickému terorizmu a za demokracii. Je to aktuální výzva i v současné době. Je nepochybně v kompetenci Parlamentu ČR, zda se svým rozhodnutím ztotožní s tímto symbolem boje proti nacismu a jiným fanatickým ideologiím, jak to ve válce učinily státy protinacistické koalice a československý parlament po válce. Také dnes ohrožují podobné kruté fanatismy evropskou civilizaci a studentské a občanské svobody ve světě. Před několika dny k takovému teroristickému útoku došlo ve Francii a chtěl bych ubezpečit přítomného francouzského velvyslance naší solidaritou.